• Tereza Huclová

Vysoký Atlas pro nesportovce

Aktualizace: dub 30

Cože? Dovolená ve Vysokém Atlasu? Vždyť já nejsem sportovní typ a pěší turistiku nepěstuji ani doma. A ještě navíc do hor v Maroku? Tak to už rozhodně ne, to je tak akce pro učiněné dobrodruhy.

Takhle zauvažuje spousta turistů směřujících do Maroka, Vysoký Atlas maximálně přejedou a zamíří na Saharu, k moři nebo do královských měst. Ostatně není se co divit, obrázky čtyřtisícového vrcholku Toubkal budí respekt i u milovníků horských výšlapů.




Ale je tomu opravdu tak? Jsou marocké hory skutečně pouze výsadou dobrodruhů a sportovců?

Na rovinu, také jsem si to dříve myslela. Sama ráda sportuji a jsem zvyklá vyrážet do hor jen s batohem na zádech, proto mě ani nenapadlo přemýšlet o cestování po Vysokém Atlasu jinak. Měla jsem v hlavě, že hory jsou skvělý, ale když je člověk chce poznat, musí si zároveň tak trochu libovat v přidružených útrapách jako je pocit vedra, špíny a žízně.

A tak, když jsem před téměř třemi lety začala organizovat cesty a treky po Maroku, nejprve jsem u potenciálních klientů opatrně vyzvídala, jestli už předtím po nějakých horách chodili, a „nesportovce“ nasměrovala třeba na okružní cesty autem po jižním Maroku.

Jenže pak se objevila jedna rodina, která byla zájmově půl napůl. Mladší pár chtěl trekovat, starší rodiče relaxovat a poznat přitom něco nového. Rozhodně ale neměli zájem šplhat někde po kopcích a přespávat v turistických ubytovnách či stanu.

A já si začala lámat hlavu, jak pobyt v horách pojmout, aby si ji obě strany užili.

Zahnala jsem počáteční pochyby, co můžeme tři dny v horách dělat, když nebudeme chodit na túry a začala konstruktivně přemýšlet, CO PŘESNĚ v TĚCH HORÁCH BUDEME DĚLAT.

Nápady se najednou dostavily a skládaly se do zajímavého programu. Nakonec tito spolucestovatelé označili pobyt v horách za nejkrásnější část jejich dovolené v Maroku a brzy se k nim začali přidávat další.

Jak si tedy užít Vysoký Atlas, přestože neholdujete pěší turistice?

1/ Zaměřte se na poznání autentického životního stylu

Na Vysokém Atlasu je krásné, že je stále přirozeně obydlený. Všude je spousta vesniček, které se nevylidňují. Není to tedy třeba jako v Alpách, kde narazíte převážně na odhodlané turisty a pracovníky hotelů.

V marockých horách lidé normálně žijí a pracují, potkáte tam vesničanky, jak ženou krávu na pastvu, perou prádlo v řece, děti hrají mezi hliněnými domečky kuličky.


Místní obyvatelé bývají velice vlídní, často se mi v těchto vesničkách stane, že mě někdo pozve spontánně domů na čaj a nechá mě tak nahlédnout do jednoduchého života v horách, který u nás pamatuje možná tak generace mých prarodičů, nebo je k vidění ve filmech pro pamětníky.

Tento svět stojí za to objevit. 2/ Vysoký Atlas si také můžete užít kulinářsky

Osobně se ráda zdravě a dobře stravuji. Co mě ovšem v Čechách ani trochu nebaví, je časově náročný hon za kvalitní zeleninou, která by měla nějakou chuť. Nakonec většinou rezignuji a spokojím se se s běžnou zeleninou z Alberta.

Ovšem, když přijedu do Vysokého Atlasu, všechno je jinak. Pro místní jsou naše bio potraviny a zelenina naprostá samozřejmost a vůbec nikoho by nenapadlo, že my kvůli ní stojíme fronty na farmářských trzích a utrácíme jmění. Lidi by tam opravdu velice překvapilo, že u nás existují rajčata a cibule zcela bez chuti, nebo kuřata napuštěná vodou.



Pro mě tedy pobyt v marockých horách znamená i denní přísun chutných jídel. Čerstvé maso, které necestuje na můj talíř přes půl Evropy, ale které ještě ráno běhalo po dvorku. Chutná zelenina a k tomu spousty olivového oleje, který si každá rodina buď vyrobí sama nebo koupí od známých. A k tomu křupavý chleba pečený v hliněné peci na žhavých uhlících.

Jak o tom teď přemýšlím a píšu, začaly se mi bez přehánění hodně sbíhat sliny 😋

Opravdu, i když byste to možná nečekali, Vysoký Atlas je ráj pro všechny gurmány a labužníky tohoto světa. Vřele doporučuji tento region po kulinářské stránce prozkoumat.

3/ Maročanky vás naučí skvěle vařit

Nejlépe obvykle vaří maminky, babičky a vůbec všechny ženy, které se musí pravidelně starat o žaludky mnoha strávníků. Z toho jsem také vycházela, když jsem začala pro svoje spolucestovatele organizovat v berberské vesničce kuchařské workshopy.

Sympatické vesničanky se rády podělí o svoje know – how a stačí jedno odpoledne a účastníci vědí, jak správně naaranžovat zeleninu a maso do marockého tajinu, nebo jak správně namíchat směs marockých koření.



Horalky mívají velice vřelé a vstřícné povahy, a tak se vaří v hodně veselé atmosféře. A pak je zde ještě jedna věc, která mě mimořádně těší. Zatímco na túrách se o turisty starají převážně muži, během kuchařských workshopů jsou to najednou jejich ženy, které mají hlavní slovo a je na nich vidět, že si to užívají.

O marocký tajin pak můžete obohatit svůj jídelníček i doma v Čechách. Není to moc pracný, a když efektně odklopíte tajínovou poklici a místností se rozvine vůně římského kmínu, všichni u stolu vám spolehlivě zatleskají.

A pokud máte chuť si něco marockého uvařit hned teď a nečekat až do Vysokého Atlasu, nedávno jsem na facebooku připravovala šakšúku aneb berberskou omeletu. Vyzkoušejte, je to dobrota😊

3/ I jednoduchá procházka vás zavede na zajímavá místa

Z horské vesnice Armed mnoho turistů vyráží na čtyřtisícový Toubkal, nejvyšší horu Vysokého Atlasu. Stejně dobře se tam ale dají podniknout naprosto pohodové procházky.


V okolí bylo v posledních letech postaveno několik širokých a pohodlných cest, ze kterých se nabízí krásné výhledy na okolní vrcholky.


Tato moje oblíbená kavárnička zrovna na jedné takové cestě leží, chodím do ní ráda kvůli originálnímu vychlazenému baru a jedinečnému výhledu do údolí Imnane.


Ještě nedávno bylo údolí Imnane zcela odstřižené. Od doby, kdy se ale postavila sjízdná cesta do sedla Tizi n´Tametaert je dostupné v podstatě všem. Moc lidí tam ale kupodivu nechodí, nevadí, alespoň nás tam nikdo neruší.

4/ Piknikujte jako praví Maročani

Musím říct, že momentě, kdy jsem se seznámila s marockým pojetím pikniku, přestal mě na pěších túrách uspokojovat chleba se sýrem a müsli tyčinka. Marocký piknik znamená, že se najde nějaké hodně pěkné místo, na kterém kuchař připraví chutný oběd o třech chodech.


Následovat může třeba odpolední siesta, natáhnout se totiž na chvíli na matraci, zavřít oči nebo se naopak kochat výhledem do okolní krajiny je balzám pro tělo i duši.

A mimochodem, přesně tak si představují výlet do hor i marocké rodiny. Kdepak, ty nemají vůbec žádné ambice zdolávat vrcholky, místo toho vytáhnou hrnce a skleničky, rozloží se na deku a den blaženě propiknikují.

Více než piknikem se tedy k marocké kultuře ani přiblížit nelze.

5/ Ve Vysokém Atlasu se kdysi psaly dějiny, které stojí za objevení

Když jsem se začala zajímat o marockou historii překvapilo mě, že Vysoký Atlas byl dějištěm mnoha zajímavých událostí.

Tak například dynastie Almohadů, během jejíž vlády Maroko ve 12. století dobylo i velkou část Španělska, pocházela právě z Vysokého Atlasu z místa nazývaného TinMal.

TinMal mě od začátku přitahoval už jen svým jménem, ohromně se mně totiž líbil. A samotné místo také. Nad řekou, uprostřed krásných hor stojí obrovská ruina mešity, ze které Almohadi začali šířit svoji slávu.

Mešitu lze navštívit a pak ještě poobědvat v sousední vesnici s místní rodinou. Rozhodně je to jedno z míst ve Vysokém Atlasu, na které se svými spolucestovateli ráda jezdím.


6/ I „nicnedělání“ je ve Vysokém Atlasu moc fajn

Představa, že bych byla v horách a nic moc tam nedělala, nikam nešplhala, mi zpočátku, musím říct, připadala divná. Nakonec se ale zrovna tohle stalo jednou z věcí, které jsem se v Maroku naučila.

Zjistila jsem, že není nutné mít špatné svědomí vždycky, když se zrovna v něčem nezlepšuji, nevzdělávám, nebo neposouvám věci dopředu. Je totiž také docela fajn, si jen tak nečinně sednout na terasu nebo do místní kavárničky, rozhlížet se po okolních vrcholcích, pozorovat ptáky a zaposlouchat se do ticha, které občas přeruší křik dětí nebo muezzin, svolávající obyvatele údolí k modlitbě.

Co je v marocké vesnici navíc příjemné; taková nečinnost tam nikoho nepřekvapí. Místní na tom jsou totiž úplně stejně. Pokud právě nejsou v nějaké práci, většinou někde sedí, pozorují okolí, usmívají se a sem tam prohodí pár slov s kolemjdoucími.

Sečteno a podtrženo…

Marocké hory nabízí spoustu zážitků i pro nesportovce. Zdolávat vrcholky je fajn, ale nejsou to vrcholová fota, co dělá Vysoký Atlas unikátním.


Jedinečné je v těchto horách prostě jenom být a zažít tamní jedinečnou atmosféru, zažít jiný život.


Pohodové dovolené nahrává i kvalitní ubytování

Za dobu, co do Vysokého Atlasu jezdím, se tam naštěstí výrazně zlepšila kvalita ubytování. V turistických vesnicích Imlil, Armed nebo Ouirgane jsem poznala spoustu útulných hotýlků a penzionů, a to od jednodušších až po vysloveně luxusní.


Mnoho majitelů nebo správců jsem si také vysloveně oblíbila, jsou to lidé s láskou ke svému regionu a vždycky dělají, co mohou, aby se u nich návštěvníci dobře cítili.

Jsem jim za to opravdu vděčná, protože díky nim a jejich práci už Vysoký Atlas není jen výsada pro dobrodružné a otrlé povahy, kterým nevadí trocha špíny nebo nepohodlí.

Teď si ho můžou zamilovat všichni přesně tak, jak jim to vyhovuje. Třeba i Vy 😉

73 zobrazení

Tereza Huclová

Několik let prožila v Maroku. Zamilovala si tamní přírodu, lidi i humor.


Specializuje se na vytváření originálních zájezdů a na společných cestách lidem ukazuje, že v Maroku toho lze zažít nepopsatelně více než jen navštívit památky vyjmenované v cestovních průvodcích.

Více o Tereze najdete tady

Tereze můžete napsat na

info@zazitmaroko.cz


S Terezou také můžete Maroko navštívit

Nebo si od ní nechat cestu naplánovat

Potkejme se na Facebooku

Přidejte se na Instagramu

  • Instagram

Nejnovější příspěvky

Objevte osvědčené tipy, díky kterým se vyhnete kulturním přešlapům a získáte si Maročany na svoji stranu.

e-Book ZDARMA

Líbil se Vám článek a už se v Maroku vidíte? Ráda vás tam vezmu s sebou 💁‍♀️ 😊

A nezapomeňte, na virtuální cestu Marokem můžete vzít i svoje přátele 😉

ZAJÍMAJÍ VÁS PODOBNÉ ČLÁNKY? ZŮSTAŇTE V KONTAKTU.

Vyplňte svůj email a získejte pravidelnou inspiraci z Maroka.

Vaše data budou u nás v bezpečí a novinky můžete samozřejmě kdykoliv odhlásit. 

© 2019 Tereza Huclová/  BerberTrekking s.r.o

  • Facebook
  • Instagram
  • YouTube