• Tereza Huclová

Sladký jako život, hořký jako smrt

Červnové poledne na silnici v jižním Maroku. Teploty se blíží 40°C a moje spolucestovatelky se v autě už podezřele dlouho baví o různých chlazených nápojích.


Začínám si přát, aby se někde objevila alespoň jedna z těch typických turistických restaurací, kterým se normálních okolností vyhýbám jak čert kříži. Jenže nikde nic a do nejbližšího městečka je to ještě aspoň 50 km.


A pak uvidím v dálce chaimu – nomádský stan a malý hliněný přístřešek. "Zajdeme tam na čaj", rozhodnu a Abderzak, náš řidič si to vyprahlou krajinou namíří přímo ke stanu.


Doma je paní domu Malika a její dva nejmladší chlapečci. Poprosím, jestli si u ní můžeme trochu odpočinout. "maši muškil" neboli není problém, usměje se Malika, rozfouká na ohništi několik uhlíků a automaticky postaví vodu na čaj.



Příbytek je opravdu malinký, ale stinný a paní domu pohostinná

S první skleničkou čaje se v nás rozleje příjemný pocit, únava se postupně vytrácí a vedro najednou není nesnesitelné. Malika nám povídá o své rodině, my jí zase o naší cestě a co jsme všechno v Maroku viděli. Děti zatím konzumují dobroty, které s sebou pro podobné příležitosti vozíme. Za necelou hodinu od Maliky odjíždíme coby úplně nové bytosti.


Marocký čaj má v sobě prostě velkou moc. Nomádi na Sahaře o něm říkají, že jim doušek silného a sladkého nálevu po ránu stačí, aby prožili den bez smutku a rozladěnosti. Sklenička čaje totiž člověka promění v dobrou náladu samu.



Chcete ten zázrak rovnou vyzkoušet a dočíst článek se skleničkou čaje v ruce?

Můžete si ho spolu se mnou uvařit ve videu (od minuty 3:56) , které jsem vysílala pro facebookové fanoušky během karantény. Kromě čaje se dozvíte i jak připravit rychlý pomerančový dezert.




Atay, prosím


Čaj se v oblasti severní Afriky rozšířil pravděpodobně na přelomu 18. a 19. století. Přesné datum známé není, ale ze zápisků britského objevitele Jamese Richardsona víme, že na své cestě po Sahaře ve čtyřicátých letech 19. století marocký čaj už popíjel.


Čaj si na Sahaře připravují již 200 let. Foto: Stanislav Láznička

V Maroku si čaj objednáte slovíčkem atay. V restauraci nebo kavárně vám většinou přinesou malou konvičku, jejíž cena se pohybuje někde mezi 10-20 DH.


Místní ale také s oblibou zajdou jen „na skleničku“. kas atay, tedy jen malou sklenici si většinou můžete dát v různých pouličních bistrech a pekárnách. A hádejte, kolik taková sklenička stojí? Obvykle 1-2 DH, tj. 3-6 Kč.



Čaj s cukrem nebo cukr s čajem?


"Hmm...to je teda síla", podiví se často cizinci, když v Maroku poprvé ochutnají marocký mátový čaj. Většinou ho totiž porovnávají s mátovým čajem běžně servírovaným v evropských restauracích, a ten je v porovnání s tím marockým opravdu slabý odvar.


V čem tedy spočívá kouzlo marocké verze mátového čaje? Tak předně, nenechte se se splést mátou. O tu totiž nakonec zas až tolik nejde. Důležitý je především základ. A tím je v konvičce marockého čaje silný zelený gunpowder.


Ročně doveze Maroko z Číny přibližně 40 tisíc tun zeleného čaj a je tak jedničkou mezi všemi čínskými odběrateli.


Čajů najdete u každého marockého hokynáře hned několik druhů a každá rodina má samozřejmě svoje preference.


Já osobně mám slabost třeba pro druh El Nas s příjemně silnou a plnou chutí.



A teď pozor! Prosím všechny fanoušky zeleného čaje, který se, pokud dobře vím, nikdy nepřelévá vodou o teplotě vyšší než 80°C, ať se pořádně nadechnou, nebo přestanou na chvílí číst.


Maroko totiž není Japonsko a čajové lístky se zde obvykle zalijí vařící vodou a následně nechají několik minut lehce vřít, až je výsledkem celkem nedobrý hořký nálev. Aby tedy čaj byl poživatelný, přistoupí Maročani k čajovému hříchu číslo dvě a hodí do konvičky cukr. Nikoliv ovšem v malém množství, cílem je totiž vytvoření nasyceného cukerného roztoku.


Cukr se proto v Maroku nedávkuje po lžičkách nebo kostičkách, místo toho se používají cukrové kvádry o rozměrech přibližně 10 cm x 5 cm x 2 cm. Případně se kusy cukru rovnou odsekávají z cukrových homolí, které u nás lze spatřit už jen v Dobrovicích v tamním muzeu cukru.


Tradiční homole cukru se pře použitím rozbíjejí speciálním kladívkem

❕❕❕ Tip pro ty z vás, kteří by si náhodou chtěli cukrovou homoli pořizovat. Poměrně draze a v menší velikosti ji koupíte v sousedním Německu, kde se stále používá na přípravu oblíbeného zimního alkoholického nápoje Feuerzangenbowle.


Ale zpět k naší hořkosladkému nápoji. Ten je skoro připraven k servírování a konečně se také dostává ke slovu máta, nazývaná v Maroku nana. Mátové lístky se dobře propláchnou, krátce se podrtí v dlani, aby se z nich snáze uvolnily vůně a esenciální oleje, a nakonec se přidají do konvičky sundané z plamene.


Není máta jako máta


Pokud máte rádi klasiku, použijte mátu klasnatou, někdy přímo nazývanou jako máta marocká.


Má tmavězelené tuhé listy, a když si ji vysadíte na zahrádce, vesele vám ji brzy začne zaplevelovat, takže jí budete moct potěšit i sousedy.


Že zrovna mátu marockou nemáte? Nevadí, klidně použijte třeba mátu peprnou a uvidíte, že čaj bude taky dobrý.


Ostatně i samotní Maročané se u přípravy čaje neomezují na mátu a používají celou řadu dalších bylin. Ty závisí na ročním období, momentální náladě a na tom, co je zrovna po ruce.


Co tedy můžete do marockého čaje všechno přidat?


Vervena citrónová/ Aloisie citronóvá, v Maroku také běžně známá pod jménem luisa, podle španělské princezny Marie Luisy Parmské. Lístky, ať čerstvé nebo sušené, podporují trávení a příjemně uklidňují. Osobně jsem si v Maroku zvykla na šálek luisy před spaním natolik, že si bez ní nedovedu závěr dne ani představit.


Pelyněk pravý/ Artemisia absinthium, nazývaný v Maroku jako shiba. Stačí malá snítka a čaj rázem získá příjemně kořeněnou chuť. Maročané pijí shibu hlavně v zimních měsících, já si ji dávám, kdykoliv to je možné, je to totiž moje nejoblíbenější marocká chuť vůbec.


Oregáno, tymián, šalvěj můžete použít jak čerstvé, tak i sušené, stejně jako to lidé dělají v berberských vesničkách ve Vysokém Atlasu.


Typická nabídka bylinek. Máta, vervena, rozmarýn...

Suma sumárum, s marockým čajem můžete klidně trochu experimentovat a ladit chutě do té vaší ideální. V Maroku to jde, pravda, o trochu lépe než v Čechách, čerstvé bylinky se prodávají na každém rohu a pořádně tlustý svazek máty vás vyjde zhruba na pětikorunu.


Bylinkáři navíc mají svůj kšeft pěkně v malíčku, a když vás trápí nějaký neduh, rádi poradí. Na bolest v krku třeba tymián, rozmarýn prý zase dobře podporuje paměť.


Mluví z nich léta zkušeností, například bylinkářská rodina Ben Sheqrouns z Fezu obchoduje na tamním trhu Attarine už prý více než 600 let.


Čerstvá máta voní na celou ulici

Pro oči, pro nos, a nakonec pro chuť

Tak, kde jsme to s výrobou čaje skončili, než jsem se zasekla u výběru máty? Čaj, cukr i byliny máme v konvičce a zbývá tak poslední krok.


Vezměte konvičku a čaj začněte pěkně zvysoka nalévat do malinké skleničky, klidně do té, kterou obvykle používáte na panáky. Jsou totiž dost podobné marockým čajovým skleničkám, a ne nadarmo Maročani svůj oblíbený nápoj občas nazývají jako „berber whiskey.


Nalijte, vraťte zpět do konvičky a celé to zopakujte třikrát, až se na hladině utvoří vzduchové bublinky. Kyslík se tak dostane do čaje a oxidace napomůže dále rozvinout veškeré chutě. Ještě hezčí je ovšem marocké vysvětlení, že jednou se čaj nalévá pro oči, jednou pro nos a jednou pro chuť.



Pravidla čajového obřadu


A je to, čaj je hotový. Jenže, pozor, čaj sám o sobě ještě není to, co dělá z tohoto nápoje symbol marocké pohostinnosti. Důležitý je čajový obřad.


Jak tedy správně servírovat marocký čaj?


Předně, čaj servíruje většinou nejdůležitější osoba ve společnosti, v marockých domácnostech to bývá většinou nejstarší muž.


Naleje si trošku čaje do skleničky, ochutná, jestli je čaj dostatečně oslazený a pokud vše sedí, naleje i všem ostatním.


Nalitím čaje v povinnosti hostitele nekončí. V ideálním případě by se měl snažit udržovat u stolu dobrou náladu a dávat pozor, aby se každý dostal ke slovy a nevázla zábava.


V tom ale většinou nebývá problém, Maročané mají svůj specifický, trochu černý, smysl pro humor, takže nudit se s nimi určitě nebudete. A pokud byste se chtěli vyhnout jazykové bariéře a užít cestu po Maroku na maximum, stačí tam cestovat se správnými parťáky.


Že Maročané svůj čaj milují, dokazuje i marrákešský street art.

Půjdete-li v Maroku na návštěvu, je dobré vědět, že čajová runda se otočí až třikrát.


První sklenička bývá zpravidla hořká a silná, Maročané říkají, že je hořká jako smrt. Druhý nálev prý chutná po cukru a mátě sladce jako život. Poslední třetí sklenička je tajemná jak láska, to proto, že už v ní jsou plně rozvinuté všechny chutě.


Čaj by si člověk neměl nikdy dolévat sám, a po třetí skleničce už není vhodné se dožadovat dalšího.

Na marocký čaj je spolehnutí za každé situace


Foto: Petr Hlína

Maročani svůj čaj milují a s chutí ho popíjí, ať je horko nebo zima.


Já osobně si ho nejvíc užívám na horských túrách po Vysokém Atlasu. Když večer dojdeme na tábořiště, nebo se vrátíme do hotelu, a uvaří se čaj, cítím už s polknutím prvního doušku, jak se mi vrací do těla energie.


Tak se doho také pusťte😀 Budu mít velkou radost, pokud vás článek inspiruje a čaj třeba uvaříte svým kamarádům nebo rodině.


K pití si pak můžete pustit nějakou pěknou hudbu. Tradiční berberskou z hor, klasiku ze severního Maroka nebo třeba tenhle truchlivý love song, který je sice alžírský, ale dobyl i marocké hitparády.


Dost možná, že pak zatoužíte zabalit kufr a do Maroka vyrazit.


Mějte krásně a pěkné čajování,


Tereza


A abych nezapomněla, ještě pro vás mám jednu čajovou pozvánku.
v neděli 30.8.2020 vám marocký čaj osobně naservíruji na festivalu ČAJUFEST v Ústí nad Labem.
Už se moc těším 🤍

143 zobrazení

Tereza Huclová

Několik let prožila v Maroku. Zamilovala si tamní přírodu, lidi i humor.


Specializuje se na vytváření originálních zájezdů a na společných cestách lidem ukazuje, že v Maroku toho lze zažít nepopsatelně více než jen navštívit památky vyjmenované v cestovních průvodcích.

Více o Tereze najdete tady

Tereze můžete napsat na

info@zazitmaroko.cz


S Terezou také můžete Maroko navštívit

Nebo si od ní nechat cestu naplánovat

Potkejme se na Facebooku

Přidejte se na Instagramu

  • Instagram

Nejnovější příspěvky

Objevte osvědčené tipy, díky kterým se vyhnete kulturním přešlapům a získáte si Maročany na svoji stranu.

e-Book ZDARMA

Líbil se Vám článek a už se v Maroku vidíte? Ráda vás tam vezmu s sebou 💁‍♀️ 😊

A nezapomeňte, na virtuální cestu Marokem můžete vzít i svoje přátele 😉

ZAJÍMAJÍ VÁS PODOBNÉ ČLÁNKY? ZŮSTAŇTE V KONTAKTU.

Vyplňte svůj email a získejte pravidelnou inspiraci z Maroka.

Vaše data budou u nás v bezpečí a novinky můžete samozřejmě kdykoliv odhlásit. 

© 2019 Tereza Huclová/  BerberTrekking s.r.o

  • Facebook
  • Instagram
  • YouTube