• Tereza Huclová

Sladký jako život, hořký jako smrt

Aktualizováno: bře 10

Červnové poledne na silnici v jižním Maroku. Teploty se blíží 40°C a moje spolucestovatelky se v autě už podezřele dlouho baví o různých chlazených nápojích.


Začínám si přát, aby se někde objevila alespoň jedna z těch typických turistických restaurací, kterým se normálních okolností vyhýbám jak čert kříži. Jenže nikde nic a do nejbližšího městečka je to ještě aspoň 50 km.


A pak uvidím v dálce chaimu – nomádský stan a malý hliněný přístřešek. "Zajdeme tam na čaj", rozhodnu a Abderzak, náš řidič si to vyprahlou krajinou namíří přímo ke stanu.


Doma je paní domu Malika a její dva nejmladší chlapečci. Poprosím, jestli si u ní můžeme trochu odpočinout. "maši muškil" neboli není problém, usměje se Malika, rozfouká na ohništi několik uhlíků a automaticky postaví vodu na čaj.



Nomádka, s dítětem a cizinky
Příbytek je opravdu malinký, ale stinný a paní domu pohostinná

S první skleničkou čaje se v nás rozleje příjemný pocit, únava se postupně vytrácí a vedro najednou není nesnesitelné. Malika nám povídá o své rodině, my jí zase o naší cestě a co jsme všechno v Maroku viděli. Děti zatím konzumují dobroty, které s sebou pro podobné příležitosti vozíme. Za necelou hodinu od Maliky odjíždíme coby úplně nové bytosti.


Marocký čaj má v sobě prostě velkou moc. Nomádi na Sahaře o něm říkají, že jim doušek silného a sladkého nálevu po ránu stačí, aby prožili den bez smutku a rozladěnosti. Sklenička čaje totiž člověka promění v dobrou náladu samu.



Chcete ten zázrak rovnou vyzkoušet a dočíst článek se skleničkou čaje v ruce?

Můžete si ho spolu se mnou uvařit ve videu (od minuty 3:56) , které jsem vysílala pro facebookové fanoušky během karantény. Kromě čaje se dozvíte i jak připravit rychlý pomerančový dezert.




Atay, prosím


Čaj se v oblasti severní Afriky rozšířil pravděpodobně na přelomu 18. a 19. století. Přesné datum známé není, ale ze zápisků britského objevitele Jamese Richardsona víme, že na své cestě po Sahaře ve čtyřicátých letech 19. století marocký čaj už popíjel.


Nomád servíruje čaj v písku
Čaj si na Sahaře připravují již 200 let. Foto: Stanislav Láznička

V Maroku si čaj objednáte slovíčkem atay. V restauraci nebo kavárně vám většinou přinesou malou konvičku, jejíž cena se pohybuje někde mezi 10-20 DH.


Místní ale také s oblibou zajdou jen „na skleničku“. kas atay, tedy jen malou sklenici si většinou můžete dát v různých pouličních bistrech a pekárnách. A hádejte, kolik taková sklenička stojí? Obvykle 1-2 DH, tj. 3-6 Kč.



Čaj s cukrem nebo cukr s čajem?


"Hmm...to je teda síla", podiví se často cizinci, když v Maroku poprvé ochutnají marocký mátový čaj. Většinou ho totiž porovnávají s mátovým čajem běžně servírovaným v evropských restauracích, a ten je v porovnání s tím marockým opravdu slabý odvar.


V čem tedy spočívá kouzlo marocké verze má