Sbah – Al cheir! Dobré ráno! Za chvilku vyjde sluníčko. „Vstávejte, vstávejte,“ halasí Mohamed v 6:00 ráno a bubnuje si u toho na berberský bubínek. „Dej pokoj. Vždyť jsou tu všichni na dovolené,“ napadne mě první myšlenka. Vykukuji ale ze stanu a vidím nadšené postavičky, které už běží nahoru na dunu fotit stovky odstínů červené. Energie a nadšení se vyplatí. Někteří pak po návratu do českého listopadového pošmourna vyhrají se svými pouštními fotkami fotografické soutěže. Jiní se sem opakovaně vracejí.
Proč? Co všechno se dá zažít na Sahaře?Pokud vás zajímá, jaký je den na Sahaře v Maroku a co během něj skutečně zažijete, tenhle zážitek vám to ukáže bez příkras. Pojďte si se mnou procestovat jeden den >>.
Jak vypadá den na Sahaře v Maroku
Kde začíná Sahara
„Kde vůbec ta Sahara začíná?“ ptají se cestovatelé. Pro mě osobně tam, kde se ženy začínají halit do černých šátků s pestrými výšivkami. Pro někoho, když nám vítr začne foukat jemný písek do tváře. Máme namířeno do písečných dun Erg Chebbi. Nejsou zrovna za rohem. Z Marrákeše jsme na cestě už druhý den, minuli jsme zelená údolí, soutěsky, starobylé kasby. A teď už netrpělivě vyhlížíme jedinečný přírodní úkaz. Duny si ale dávají na čas. Dlouho nevidíme nic než jen pustou kamenitou pláň.
Kamení ostatně tvoří 80% celé Sahary. A pak se najednou objeví. Na chvíli přemýšlíme, jestli se nám to nezdá. Ale ne, na obzoru se vynořují oranžové kopečky, obrovské pískoviště.
Sjíždíme ze silnice, řidiči zapínají 4×4, pouští berberskou hudbu naplno a upalují s námi po dunách. Džíp s námi hází ze strany na stranu, písek fouká otevřeným okýnkem, spěšně si uvazujeme dlouhé barevné turbany.
Na obzoru nás vítají bílé stany. Cesta k nim je lemována tepanými lampami a na polštářích uprostřed sedí sympatický mladík a nalévá nám marocký čaj. Scéna jak z příběhu tisíce a jedné noci. Takové zážitky čekají i Vás na naší cestě To nejlepší z Maroka s českým nebo anglickým průvodcem >>.
Další překvapení je náš stan. Je tu postel, je tu povlečení, každý stan má svoji koupelnu, mezi stany jsou natažené koberce. Navíc nám tady uprostřed písku vykouzlí opravdu úžasnou večeři o několika chodech. A tím talent kuchařů nekončí. Večer zapalují oheň, a začíná bubnování.
Po sérii saharských písní se bubnů chopíme i my a seznámíme beduíny s melodií Jarošovského pivovaru. Před ulehnutím ještě usedáme za kemp na dunu. Hvězdné nebe s jasně viditelnou mléčnou dráhou je jedním slovem nádherné.
Překrásné a monumentální duny Erg Chebbi
Když zamrká velbloud
Slunce na dunách ráno nevítáme jenom my. Zpoza duny se ozývá legrační zachrčení. To si ospale zívnul jeden z velbloudů. Líně se staví do pozoru, zadními nohami napřed a smiřuje se s myšlenkou, že mu končí pohoda a bude se muset vydat do práce. Což v případě velblouda znamená zařadit se do karavany.
Zjišťujeme, že velbloudi v poušti si vybírají svoje jezdce a nikoliv naopak. Bassou, průvodce naší karavany. signalizuje, že se máme při nastupování dobře držet. Má pravdu, velbloud sebou trhne, já se nakloním dopředu a mám co dělat, abych nesklouzla po jeho dlouhém krku dolů. „Rampepurďáku prokletej“, naježím se v duchu. Pak na mě ale zamrká svými dlouhými hustými řasami a já taji jak loňský sníh.
Dlouhé řasy nemá velbloud primárně proto, aby obměkčoval cestovatelky, ale aby zachytávaly jemný písek a chránily mu oči. Ze stejného důvodu dokáže uzavřít i svoje nosní dírky. Dobře si také prohlédněte jeho široké polštářovité tlapky. To díky tomu, že se při každém nášlapu pohodlně roztáhnou, se může velbloud ladně pohybovat a natřásat na dunách.
Jízda na jeho hřbetě je příjemná, jemně se na něm pohupuji, opravdový koráb pouště. Trochu nás vyděsí informace, že velbloudi dokážou sprintovat rychlostí až 40 km za hodinu. Bassou vidí naše zděšení a pobaveně se ptá, koho může přihlásit na každoroční velbloudí závody v městečku Guelmim.
Naši velbloudi naštěstí závodníky v ničem nepřipomínají. Pohybují se pomalým tempem, a nic nenasvědčuje tomu, že by se chtěli rozběhnout. Možná jsou prostě rádi, že doba pokročila, a už nemusí přenášet stokilové náklady přes Saharu, jako tomu bylo dříve.
Hra světel a stínů – to je ráno na poušti
Oběd pohřbený v písku
Nejmohutnější písečné duny v této oblasti dosahují výšky 150 m, a my na jednu odhodlaně lezeme. Jen ten, kdo takový výstup zažil, ví, co to dělá se stehenním svalstvem. Drobná námaha ale stojí za výhledy, které se nám otevřou. Pojeďte s námi objevovat kouzlu Sahary>>, nebo pokud chcete namáhat svalstvo, tak ve Vysokém Atlasu je tisíce možností, jak strávit aktivně své volné dny – článek o trekování ve Vysokém Atlasu je zde>>.
Cestou na vrchol nám vyhládlo. Naštěstí Bassou už je utábořen pod jedinou palmou v okolí a tahá z vaků mouku, vajíčka a zeleninu.
Doteď jsem si myslela, že žije hlavně pro Instagram. A vida, teď zručně hněte těsto, do kterého nakonec zavine okořeněnou zeleninovou směs. V písku vyhloubí jámu, těsto do ní položí jen tak „na ostro“, zahrabe pískem, přihrne pár horkých uhlíků a za chvíli je berberská pizza neboli „medfuna“ na světě.
Divíme se, proč nám každému rozdává kus sušeného palmového listu. A pak nám to dojde. Před konzumací si ještě máme z místní lahůdky omést písek. Dáváme si záležet, přeci jen jsme v Marrákeši viděli několik upoutávek na místního zubaře a nechtěli bychom skončit v jeho péči.
Pouštní pizza ale za trochu rizika stojí. Je to dobrota, která zmizí, než byste napočítali do deseti.
Oběd samozřejmě zapijeme sladkým mátovým čajem. A pak si ještě užijeme chvilku v blahodárném stínu palmy. V písečných dunách jsou spíše raritou a stín, který vrhají, k nezaplacení. Ne nadarmo se v tomto regionu říká, „v říši zvané Poušť je voda králem a stín královnou“.
Cesta do prvohor
Jen co se sebereme síly, čeká nás „cesta do prvohor“. V bezprostřední blízkosti písečných dun zastavujeme u jezera Dayet Srij. Po nedávných deštích je v něm dostatek vody, ideální podmínky pro ptactvo všeho druhu.
Na oblast fosilií narazíme jen o pár kilometrů dále. Maroko patří k nejbohatším nalezištím fosilií na světě. Odkrývají se tady vrstvy hornin staré stovky milionů let.
A marocké zkameněliny všech možných potvor najdete v muzeích po celém světě. I my jsme úspěšní. S láhví vody v ruce se procházíme po obrovských kamenných deskách.
„Koukejte, tady,“ vykřikne někdo. Naleji na kámen trochu vody a na svět se vyloupne otisk protáhlého hlavonožce.
Žádný krasavec to tedy zrovna není. Přesto, spousta lidí ho chce mít doma. V Maroku se proto fosilní vápence s těmito schránkami těží a opracovávají. Můžete si tak pořídit třeba umyvadlo nebo stůl z „fosilního mramoru“.
A proč právě tady na Sahaře? Dnešní poušť byla kdysi pradávným mořem. Díky erozím a suchému klimatu se fosilie dobře zachovaly a snadno odkryly.
Čajový rituál si Maročani neodpustí ani na poušti – tady vám ten hořkosladký doušek jistě zachutná. Pokud se chcete dozvědět více o marocké kultuře, stáhněte si zdarma náš ebook.
Máte zájem o náš e-book?
Objevte osvědčené tipy, díky kterým si získáte srdce Maročanů.
Když poušť vydá své poklady
V pozdním odpoledni přijíždíme do pouštního městečka Tamegroute. Na první pohled tady není nic zajímavého, ovšem po chvíli bloudění v temných zastřešených uličkách se v nás zatají dech. Vstupujeme na jakési náměstíčko. Na hrnčířských kruzích tady vyrábí vrásčití muži keramiku všeho druhu. Opodál se vypaluje v ohromných pecích. Konečné výrobky svítí neobvykle jedovatou zelenou barvou. Druhá taková se na světě nenajde. Legenda praví, že do glazurovací směsi z mědi a uhlí přidávají hrnčíři i trochu marocké nesolené polévky harrira.
Není to rozhodně žádná legrace, pracovat tady ve vysokých teplotách po celý život. Na druhou stranu zelené střešní tašky vyrobené v Tamegroute zdobí nejednu marockou mešitu. A na to jsou místní zaměstnanci náležitě hrdí.
Místní průvodce Abdelkarim táhne z rukávu další překvapení. Díky němu objevujeme historické spisy psané na pergamenu. Nachází se v knihovně, která vznikla v 16. století jako součást súfijské školy bratrstva Naciria.
Zkoprněle nad těmi úžasnými spisy stojíme, a snažíme se srovnat v hlavě, že i v tak obtížných podmínkách se může dařit krásným řemeslům a vzletným ideám.
Věděli jste, že na Sahaře něco i kvete?
Odpočinek v Maroku
Očista těla, očista duše
Na jiné myšlenky přicházíme až pozdě k večeru v lokálních marockých lázních hammam.
V horku a páře z nás lazebníci a lazebnice smyjí nejen všechnu špínu a saharský písek, ale i veškerou únavu. Přesně od toho tyto instituce jsou.
V Maroku do hammámu chodí všichni – mladí, staří, i malé děti. Očišťují tady nejen tělo, ale i nahromaděné problémy, stres a dalších nešvary tohoto světa.
Hammámy v Maroku naleznete na každém rohu. Ve městech někdy bývají krásně načančané, voní v nich směsi příjemných bylinek a rozhodně se vám z nich nebude nikam chtít.
Nebo můžete vyzkoušet tradiční hammam, který stojí v každé vesnici a pravidelně ho využívají místní. Návštěva hammamu pro ně bývá i společenskou událostí, příležitost si odpočinout a nerušeně si popovídat.
Večer v posteli si přehrávám všechny zážitky dnešního dne a žasnu nad tím, kolik různých tváří nám poušť ukázala. V otevřeném okně šumí palmové listy, a slibují další krásný den v datlové oáze. Tak kam vyrazíte příště Vy?>>
Poušť vás okouzlí, ale je třeba myslet na základní pravidla – dostatek vody a pokrývku hlavy.
Často se ptáte: Erg Chebbi nebo Erg Chiggaga
Kterou ze dvou marockých písečných oblastí navštívit? Tady je několik argumentů pro každou z nich:
Erg Chebbi
1/ Snadná dostupnost. Po silnici pohodlně dojedete až k písečným dunám.
2/ Nejvyšší duny v celém Maroku najdete právě zde.
3/ V oblasti je mnoho ubytovacích kapacit.
Erg Chiggaga
1/ Téměř nikdo tam nejezdí. Duny budete mít jen pro sebe.
2/Projedete se přes vyschlé jezero Iriki, kudy vedla trasa slavné Rallye Dakar.
3/ Zažijete naprosté ticho a klid. Čtyřkolky a další civilizační vymoženosti tady nečekejte.
Saharu nelze jen navštívit – musí se prožít. Vyberte si jeden z našich skupinových zájezdů a pojďte si vytvořit vlastní zážitky >>.
Tyhle západy slunce vykouzlí úsměv a pocit absolutní přítomnosti všem
Otázky a odpovědi o dni na Sahaře
Jak dlouho trvá den na Sahaře?
Den na Sahaře je dlouhý stejně jako kdekoliv jinde – to podstatné ale není délka dne, nýbrž jak je čas v poušti využitý. Do oblasti Sahary se přijíždí tak, aby bylo možné zažít západ slunce přímo uprostřed majestátních písečných dun. Právě tenhle moment patří k nejsilnějším zážitkům celého dne. Večer zpravidla bývá kulturní program – bubnování v kempu s místními.
Je Sahara bezpečná pro cestování?
Ano, Sahara je bezpečná, zejména pokud se pohybujete v oblastech, kde je dlouhodobě rozvinutý cestovní ruch – typicky v okolí Merzougy. Právě tady je turismus běžnou součástí života místních lidí a návštěvníci se nemusí ničeho obávat.
Pokud cestujete s námi, pohybujeme se výhradně v ověřených kempech, které mají potřebné zázemí a dlouhodobě spolupracují s lidmi, které dobře známe. Díky tomu se můžete soustředit na samotný zážitek z pouště, ne na praktické starosti.
Je Sahara vhodná i pro děti?
Ano, Sahara je pro děti často jedním z nejsilnějších zážitků celé cesty. Otevřený prostor, písečné duny a možnost vyzkoušet si různé aktivity v poušti – nejen jízdu na velbloudech – dělají z pobytu na Sahaře dobrodružství, na které děti dlouho vzpomínají. Velkým zážitkem je také večerní atmosféra v poušti, západ slunce nad dunami i brzký východ slunce, kdy je poušť tichá a klidná.
Je ale důležité myslet na to, že Sahara je poměrně daleko například od Marrákeše, a proto je potřeba dobře naplánovat celý program, aby přejezdy nebyly pro děti zbytečně vyčerpávající. I proto nově nabízíme zájezd Prázdniny na Sahaře, který je ušitý na míru malým cestovatelům, kteří chtějí poznat Maroko >>.
Kdy je nejlepší jet na Saharu v Maroku?
Nejlépe si den (a hlavně noc) v dunách užijete na jaře a na podzim, kdy jsou teploty přes den příjemné a večer není extrémní zima. V zimě umí být noc v poušti překvapivě chladná, v létě naopak horko rychle ubírá energii a zážitek může být „víc výkon než radost“. Pokud chcete komfortní zážitek, vyplatí se zvolit termín a tempo tak, aby vás horko nebo zima zbytečně netrápily.
Co si zabalit na den a noc v poušti?
Základ je vrstvení: přes den lehké a prodyšné oblečení, na večer mikina a dlouhé kalhoty. Věčnou otázkou jsou boty – zda uzavřené nebo otevřené – to necháme na každého uvážení, šátek/šála proti větru, sluneční brýle a krém s SPF. A pokud chcete fotky bez kompromisů, foťák/telefon si chraňte před pískem (obal, zip sáček).
Tereza Huclová
Několik let prožila v Maroku. Zamilovala si tamní přírodu, lidi a jejich humor. Naučila se místní jazyky i připravovat tradiční jídla. Pěšky prošla většinu Vysokého Atlasu a Maroko zná jak své boty.
Je jedním ze zakladatelů CK Zažít Maroko. Připravuje originální zájezdy, na kterých toho zažijete nepopsatelně více než jen památky vyjmenované v cestovních průvodcích.
Láká vás to? Podívejte se na aktuální zájezdy.
Všechny zájezdy podle kategorie
Než dočtete. Víte, že nás můžete sledovat na Facebooku?
Zažít Maroko
Česká CK, se kterou poznáte nefalšované Maroko. Zájezdy skupinové i "na míru", zkušení průvodci a vysoká úroveň služeb.
Setkání tohoto druhu jsou pokladem samy o sobě 💰♥️
Cesty plné příběhům najdete na www.zazitmaroko.cz/zakezdy
.
.
.
.
.
.
.
#pruvodce #maroko🇲🇦 #Marrakech #cestyspribehem #cestovkasdusi
... See MoreSee Less
Zajímají Vás další články?

Nejlepší místa v Marrakéši aneb top zákoutí podle Alex
Marrákeš top místa – autentický záběr z mediny (světlo, barvy, hloubka uličky), ideálně s postavou v pohybu. Ne typická turistická fotka náměstí, ale atmosféra „tajného zákoutí“.

Nejhezčí treky Vysokého Atlasu
V tomto článku se dozvíte, který trek ve Vysokém Atlasu zvolit? Porovnali jsme Mgoun, Toubkal i méně známé trasy podle náročnosti a zážitku.

Jak se bydlí v horách Vysokého Atlasu
Jak žijí lidé ve Vysokém Atlasu? Nahlédnutí do berberských vesnic

Padesát odstínů marocké siesty
Článek představuje fenomén marocké siesty – jak funguje v praxi, co znamená pro cestovatele a jak ovlivňuje denní rytmus v Maroku.

Zelená pro marocké konopí?
Článek se věnuje tématu marockého konopí (kif, hašiš), jeho historii, současné legalizaci a realitě v pohoří Rif.

Fez: co vidět, zažít a jak se neztratit v medině
Co vidět ve Fezu? Projděte medinu, koželužny i madrasy, ochutnejte místní kuchyni a poznejte město s lidmi, kteří ho opravdu znají.