Gnawa, těší mě!
Víte, co mi okamžitě naskočí, když pomyslím na svou první návštěvu Maroka v roce 2017? Kdepak, nejsou to ani písečné duny, ani mátový čaj, ale hudebníci na pulzujícím náměstí Jemaa El Fnaa.
Už od pohledu se jednalo o pozoruhodná zjevení, a navíc mi jejich hudba a tanec ani trochu nepřipomínaly vystoupení, které jsem znala ze svých cest po Blízkém Východě.
Čekala jsem klasické andaluské melodie plné líbivých tonů a kudrlinek. Místo toho mě strhávaly hypnotické rytmy a já s úžasem pozorovala, jak pestře odění muži divoce roztáčí střapce na vyšívaných čepičkách a v dlaních nechávají rozeznít masivní kovové kastaněty.
Zprvu jsem zvuk nedokázala rozklíčovat – texty zřejmě vycházely z islámu a místy jsem zaznamenala berberské prvky. Celkově mě ale jejich projev přenášel do úplně jiného světa. Po chvíli mi blesklo – to co tam slyším jsou přeci jasně africké rytmy. A tak jsem se seznámila s jedinečným hudebním směrem gnawa.
Gnawa, kterou potkáte na pulzujícím náměstí Jamaa El Fna.
Otrokářství a odkaz Afriky
Jak se ale tyto rytmy do Maroka dostaly? Napoví vám samotné slovo „gnawa“. Pochází pravděpodobně z berberského výrazu „agnu“ (černý otrok), nebo z označení regionu Guinea. Odsud a dále ze Senegalu, Mali nebo Ghany v 15. století obchodní karavany otroky do Maroka přivážely.
Mnozí z nich v Maroku přijali islám a postupně se zde trvale usadili. Ti, kteří vynikali silou a bojovým uměním, sloužili na dvoře sultánů jako tzv. „černá garda“ – obávaná jednotka zajišťující sultánovu bezpečnost. Ostatní se často živili zemědělstvím nebo jako pomocné služebnictvo.
Často také vynikali v hudbě, tanci a poezii. A někteří z nich se stali respektovanými léčiteli. Gnawa totiž dokáže úžasné věci – interprety i posluchače přivede do kolektivního tranzu, který léčí a očišťuje.
Podle mnohých antropologů tento stav můžete připodobnit k extatickým tancům praktikovaným často v subsaharské Africe. Také samotná hudba je založena na tzv. africké repetitivní basové linii, tedy neustálém rytmickém opakování.
Proč je ale gnawa v Maroku stále tolik aktuální?
Kromě toho, že je součástí tradičního léčitelství, v sobě uchovává hlubokou duchovní zkušenost. Splývá v ní africká estetika, arabské melodie i berberské jazyky. Zároveň propojuje africký animismus a islámský mysticismus – súfismus.
Skladby často vypráví tragické příběhy lidí, kteří byli násilně vykořenění ze své domoviny a prodání jako otroci do Maroka.
Přestože islám ve svých duchovních principech otroctví odmítá, realita v Maroku byla po dlouhá staletí jiná. Obchod s otroky tady fungoval až do počátku 20. století, kdy ho formálně ukončila francouzská administrativa. Neoficiálně ale tento systém dozníval až do získání marocké nezávislosti v roce 1956.
Jeden z našich oblíbených cestovatelů zkouší hrát gnawu s místním umělcem.
Smutným příkladem otrokářské rodiny je například mocná rodina Glaoui, která na svém sídle Telouet držela otroků stovky. Toto místo s pohnutým osudem a krásnými výhledy si s námi můžete prohlédnout na většině našich zájezdů do jižního Maroka>>.
Díky gnawě se na smutnou kapitolu nezapomíná. Již po generace se každý večer někde v ulicích rozezní tóny, které obsahují víru a naději a jsou i důležitým kolektivním dědictvím tzv. „černých Maročanů“.
Jste zvědaví, jak taková gnawa zní? Nalaďte si třeba Mahmouda Guinea a jeho skladbu Lalla Aicha a zaposlouchejte se do opakujícího se rytmu, ve kterém autor prosí o boží ochranu.
Lalla Aicha / Ctěná Aíšo
Rabi yselmek m‘, ya Lalla Aicha / Bůh Tě ochraňuj ctěná Aíšo
Lalla Aicha / Ctěná Aíšo
Rabi yselmek m‘, ya Lalla Aicha / Bůh Tě ochraňuj ctěná Aíšo
Možná vás zajímá, zda existují vedle gnawa hudebníků i hudebnice. V mimulosti nikoliv, ale časy se mění a dnes tu máme úspěšnou mladou rodačku z Casablancy Asmu El Hamzaoui s její ženskou kapelou Bnat Tibouktou. Poslechněte si ukázku z marrakéšského festivalu Atlas Elektronic 2018.
Gnawa a rytmy, které léčí
Kdysi před příchodem islámu, věřili předkové gnawa hudebníků v sílu duchů a přírodních jevů. Později se tato tradice prolnula v gnawě s islámskou mystikou tzv. súfismem – učením, které usiluje o co nejužší spojení s Bohem.
Hudebníci gnawa, i jejich posluchači našli své místo v mystických bratrstvech, která vznikala napříč celým Marokem.
Známým je třeba bratrstvo Bilálie. Vzniklo z odkazu Bilála Ibn Rabáha – osvobozeného habešského otroka a později blízkého přítele proroka Mohameda.
Měl krásný hlas a prorok ho proto vybral jako prvního muezína. Na Bilala si tak vzpomeňte vždy, když na svých cestách po Maroku uslyšíte hlas svolávajícího k modlitbě.
Členové bratrstev se potkávají v tzv. záwijích – duchovních centrech súfijské praxe, která dnes najdete i v těch nejmenších uličkách starých měst, jako je Marrákeš, Fès nebo Essaouira.
Právě zde, za zavřenými dveřmi a tlumeným světlem svíček, se odehrávají rituály lila – což v marockém dialektu znamená „noc“. Tyto „noci“ jsou oslavou proroka Mohameda a významných islámských světců. Důležitou součástí nočního dýchánku je i komunikace duchy – džinny.
Na takové seanci se tančí až do omdlení, účastnici se zahalují do různých barevných látek – každá z barev symbolizuje určitého ducha. Cílem je pak duchy pomocí modliteb usměrnit a dosáhnout harmonického stavu mezi duchovním a materiálním světem.
Dnes je běžné, že i ženy hrají gnawu
Všudypřítomný duch gnawy
Když jsem před několika lety poprvé zavítala do malebného rybářského městečka Essaouíra, překvapilo mě, že ve starém městě – medíně se skoro v každé uličce nějaká zawíje nachází.
Později mi místní průvodce řekl, že jsem se ocitla mezi největší koncentraci mystických center na metry čtvereční v celém Maroku.
Při večerní procházce potemnělými uličkami jsem z malých okýnek slyšela zvuk karkabů a guembrí (plechových kastanět a tří strunných basových nástrojů ze dřeva a kozí kůže) a linula se ke mně pronikavá vůně kadidla. Byl to pro mě neuvěřitelně silný zážitek.
A zatímco v Marrákeši jsem o autentičnosti gnawy stále pochybovala a uvažovala, zda se přeci jen nejedná o turistickou atrakci, v Essaouíře jsem si byla jista tím, že jsem narazila na jedinečnou a dechberoucí tradici.
Během festivalu se v Essaouiíře zaplní každá ulice interprety z celé země. Barevné oblečení hudebníků má hlubokou symboliku – zelená (barva islámu i světců – oblíbená barva proroka Mohammeda), červená (barva transu a ducha Lally Aíši). (Za fotografie děkuje Pommelien Da Silva)
Vstup do záwíji je sice vyhrazen pouze muslimům, na gnawu ale narazíte v Essaouiře na každém kroku.
Hudebníci přes den hrají v ulicích, večer v restauracích. Hudba se line z obchůdků a v malých dílnách potkáte mistry, kteří trpělivě opracovávají specifické hudební nástroje. A ani naši cestovatelé o gnawu nepřijdou.
Na zájezdu To nejlepší z Maroka>> zpravidla nějaké vystoupení zhlédneme a k radosti místních se často do víru tance přidáme.
Možná si řeknete, jaks se malé město Essaouira mohlo stát tak významných centrem gnawy?
Nejspíš protože se zde prolíná silná kosmopolitní a spirituální tradice. Arabská, berberská, židovská a černošská komunita tu žila po staletí ve vzájemné symbióze a panovala zde čilá kulturní výměna.
Toto dění během 18. století silně podporoval sultán Mohammeda III., který z městečka učinil přístav světového významu.
Hudebníky gnawa běžně potkáte v ulicích
Gnawa dnes: Od rituálů k festivalovým pódiím
Jestliže gnawa původně byla izolovaná rituální praxe afro-marockých komunit, v 18. a 19. století se z ní postupně stával svébytný hudební styl populární po celém Maroku.
Následně, ve 20. století prošla gnawy zásadní hudební i duchovní proměnou. Její podobu ovlivnila koloniální zkušenost, urbanizace, rostoucí turistický ruch a zájem západních hudebníků (jmenovitě například Jimi Hendrix, Led Zeppelin, Bob Marley nebo Rolling Stones). Gnawa díky tomu vyšla z prostředí náboženských obřadů a začala vystupovat na veřejná pódia, do rádií, a nakonec i na světové hudební festivaly.
Tato proměna ale nebyla bez rozporů – mnozí tradiční mistři (maalem) čelili výzvám spojeným s komercializací a reinterpretací jejich duchovního dědictví. Dvacáté století se tak stalo klíčovým obdobím, kdy se gnawa začala pohybovat na tenké hranici mezi posvátným a světským.
Od roku 2019 je gnawa zapsána na seznamu nehmotného dědictví UNESCO a je pevnou součástí marocké historie a kulturní identity. Tento krok měl také velký symbolický význam pro emancipaci afro-marocké komunity.
Festival gnawa 2024 v Essaouíře – celé městečko se na pár dnů zaplní Maročany z celého Maroka, stejně tak i turisty. Tancuje se dlouho do rána. (za fotku děkujeme Ině Bruderl).
Máte zájem o náš e-book?
Objevte osvědčené tipy, díky kterým si získáte srdce Maročanů.
Již téměř 30 let se fanoušci gnawy sjíždějí každoročně do Essaouiry na festival Gnaoua et Musiques du Monde>>. Gnawa se zde prolíná s dalšími hudebními žánry a vedle významných gnawa interpretů jako Mahmoud Guinea či Hamid El Kasri se zde objevili např. jazzman Marcus Miller nebo palestinský rapper Saint Levant. Součástí programu bývají také workshopy, debaty, výstavy a duchovní obřady v záwijích.
Chtěli byste tuto legendární tradici spatřit na vlastní oči? Pobyt v Essaouiře je oblíbeným zakončením naší cesty To nejlepší z Maroka>>. A pokud byste chtěli být u toho, až ulice Essaouiry zaplní v červnu 2026 pestré sukně hudebníků a rytmické zvuky se budou městečkem rozléhat dlouho do noci, rádi vám připravíme cestu na míru>>.
Článek přečtený? Duše otevřená? Výborně – teď už zbývá jen ladit uši. Připravili jsme vám gnawa playlist na Spotify – ideální k práci, na večery pod hvězdami, dlouhé cesty i popíjení mátového čase. Pozor, obsahuje velké množství rituálního groovu!
Alexandra Anzid Kollárová
Vystudovala antropologii a do Maroka nejprve přijela zkoumat současnou uměleckou scénu. V roce 2017 se zde rozhodla natrvalo usadit.
S manželem, dcerkou a třemi kočkami bydlí v Marrákeši. Stará se, aby cesty našich klientů probíhaly hladce a je také naší velmi oblíbenou průvodkyní. A o čem si nejradši s cestovateli povídá? Jakmile přijde řeč na marocké umění, řemesla nebo islám, není k zadržení 😊
Láká vás cesta s námi? Podívejte se na aktuální zájezdy.
S Alex také můžete Maroko navštívit.
Všechny zájezdy podle kategorie
Než dočtete. Víte, že nás můžete sledovat na Facebooku?
Zažít Maroko
Česká CK, se kterou poznáte nefalšované Maroko. Zájezdy skupinové i "na míru", zkušení průvodci a vysoká úroveň služeb.
Setkání tohoto druhu jsou pokladem samy o sobě 💰♥️
Cesty plné příběhům najdete na www.zazitmaroko.cz/zakezdy
.
.
.
.
.
.
.
#pruvodce #maroko🇲🇦 #Marrakech #cestyspribehem #cestovkasdusi
Zajímají Vás další články?
Odebírejte novinky z Maroka
