Fez: co vidět, zažít a jak se neztratit v medině

Den ve Fezu  

Trasa, na které se (skoro) neztratíte 

Chystáte se do Fezu? Připravila jsem vám trasu tak, jak mi ji kdysi ukazovali moji místní přátelé. Obrňte se trpělivostí, smiřte se s tím, že něco netrefíte napoprvé a vyrazte do ulic. Procházka z náměstí Batha na náměstí Rcif vás za 4–7 hodin provede skrz celou medinu, od jednoho konce až na druhý, a cestou nevynechá nic podstatného.

Bab Boujeloud – „modrá brána“ Tady začněte. Současná podoba brány pochází z roku 1913. Zvenku ji zdobí modré keramické dlaždice, které symbolizují Fez, zevnitř je naopak zelená – barva spojovaná s islámem. Dobrý tip na první fotku z medíny.

Talaa Kbira a potravinový súk Hned za bránou se napojíte na potravinový trh a pokračujete jím dolů. Míjíte krámky se sušeným masem, tradičním cukrovím šebakíja a hromadami koření, jejichž vůně vás doprovodí na dobrých pár desítek metrů. Talaa Kbira společně s menší Talaa Sghira tvoří hlavní tepnu staré mediny – pokud se během procházky ztratíte, vraťte se sem a najdete cestu znovu.

Bou Inania a Dar Al Magana U vstupu do madrasy Bou Inania se zastavte a podívejte se na druhou stranu ulice – tam uvidíte už zmíněné vodní hodiny na domě Dar Al Magana. Navštívit můžete také samotnou madrasu.

Funduq al-Najjariyyin Cesta k němu vede autentickými uličkami plnými prodejců zeleniny a věcí denní potřeby – žádná turistická vitrína, ale opravdový život mediny. Samotný Funduq je bývalý obchodní hotel, dnes se v něm usídlilo muzeum tesařství. Zajímavá je architektura budovy i výhled z terasy, a i malé náměstíčko kolem stojí za pár minut zastavení.

Zawiya Moulay Idriss II Jedno z nejvýznamnějších poutních míst ve městě, spojené se samotným zakladatelem Fezu. Dovnitř jako nemuslimové vkročit nemůžete, ale i pohled zvenčí na výzdobu portálu stojí za zastávku.

Madrasa Al-Attarine Další madrasa, kterou doporučuji navštívit – jemná výzdoba, půvabné nádvoří, možnost vystoupat i do kójí v prvním patře, kde dřív bydleli studenti. 

Al-Qarawiyyin Zmíněná mešita a nejstarší univerzita světa. Dovnitř mešity vstoupit nelze, ale i jen pohled zvenčí je povinná zastávka pro každého, kdo chce pochopit, proč se Fesané dodnes považují za intelektuální srdce Maroka.

Zawiya Sidi Ahmed al-Tijani Významné duchovní místo spojené s tijánijským súfijským řádem. Často tu potkáte poutníky v pestrých oděvech z dalších afrických zemí – Fez je totiž odjakživa křižovatkou nejen obchodních, ale i duchovních cest.

A pokud vás tu zastihne hlad, zajděte do tradiční rodinné restaurace Berrada Family Restaurant – ochutnat tu můžete i menší pokrmy jako jsou fazole, čočka nebo polévka, takže vám zbyde místo ještě na pozdější tažín. 

Koželužny Chouara nejsou vždy jednoduché najít. Každopádně se o to pokuste, pohled z terasy některého z přilehlých obchodů stojí za to. Na terasu projdete některým z obchodů, kde se vás zpravidla někdo ujme a vysvětlí vám jednotlivé kroky zpracování kůže. Jasně, že vám pak bude chtít ukázat i obchod. 

Pokud vám kádě budou zapáchat,  nebojte se říct si o snítku máty – zdejší obchodníci ji návštěvníkům nabízejí běžně. A pokud si nic kupovat nechcete, slušný zvyk je dát průvodci menší tip, orientačně kolem 30 dirhamů. Pokud si naopak chcete odvézt pravé kožené babouše (tradiční marocké pantofle), smlouvejte – cena začíná kolem 100 dirhamů.

Z koželužen můžete pokračovat na náměstí Seffarine a cestou se stavit na čaj v malé útulné čajovně pana Abdullaha – klidně to může být nejlepší čaj, jaký v Maroku ochutnáte.

Náměstí Seffarine Náměstí kovotepců uslyšíte dřív, než ho uvidíte – řemeslníci tu odjakživa pracují s mědí a mosazí a jejich tepání se nese celou ulicí. Jedno z nejfotogeničtějších míst v celém Fezu.

Cesta na Rcif Poslední úsek vede přes trh s jídlem, jeden z nejbohatších v celém Fezu, až na náměstí Rcif, odkud jezdí taxíky zpátky do civilizace – tedy alespoň do té části města, kde vás GPS signál znovu najde.

Na Rcifu máte dvě možnosti. Buď se tu rovnou naobědváte – třeba v Darori Resto v hezkém starém riádu, nebo v pouličním bistru Restaurant Tonik. Zkuste místní sendvič s bramborovou kroketou a pečenou paprikou, pár dirhamů a stojí za to.  Zpátky k Bathě se vrátíte malým taxíkem. Nebo, pokud vám ještě zbývají síly, se vydáte klidnějšími uličkami zpátky nahoru a oběd si dáte až cestou – třeba ve stinné zahradní restauraci Ruined Garden, nebo v o něco méně turistické Les Mystères de Dar Tajine. Na velbloudí burger nebo šawarmu se zase zastavte v malém Camel Burger na Talaa Kbira.

Za návštěvu stojí i zahrady 

Až vás uličky staré medíny omrzí, můžete se vydat na procházku zelenými zahradami Jnane Sbil a projít jimi směrem k židovské čtvrti Mellah. Narazíte tu na svéráznou architekturu – domy tu mají na rozdíl od muslimské mediny dřevěné balkony a okna do ulice. Zastavit se můžete i u královského  paláce Dar al-Makhzen. Dovnitř se nedostanete, ale monumentální bronzová brána s mozaikami a vyřezávaným cedrovým dřevem sama o sobě stojí za pár fotek. Odtud si můžete nechat taxíkem vyvézt na vyhlídku u hrobek dynastie Merinovců – v podvečer máte odsud celou medinu doslova jako na dlani.

Za návštěvu stojí také Muzeum islámského umění Dar Batha – zní to jako podivná kombinace „muzeum a horké odpoledne“, ale po nedávné rekonstrukci je to jedno z nejpříjemnějších míst ve starém městě: stinné zahrady, krásné mozaiky a popisky i v angličtině. 

Na závěr dne, pokud vám ještě zbývá energie, zajděte do Café Clock na večerní vystoupení hudebníků Issawa – súfijské bratrstvo s hudební tradicí sahající do 16. století.

Café Clock je ostatně proslulé i gastronomicky – zkuste jejich kultovní velbloudí burger s domácím kečupem ochuceným medem, skořicí a pepřem. Velbloudí maso chutná podobně jako hovězí, jen o trochu sladší. Bshaa aneb dobrou chuť. 

Pár praktických věcí, které se hodí vědět předem

Kdy jet. Podobně jako většina Maroka je i Fez nejpříjemnější na jaře (březen–květen) a na podzim (září–listopad). V létě umí medina díky hustě nakupeným domům a úzkým uličkám bez průvanu pěkně „vytopit“ – pokud tam přece jen pojedete v červenci nebo srpnu, počítejte s pomalejším tempem a víc přestávek na čaj s mátou. Naopak v zimě si zabalte teplou bundu. Teplota v zimních měsících v noci běžně klesá pod 10°C a domy nemají centrální topení. 

Jak se obléct. Fez je konzervativnější město než veselá  Marrákeš. Zakrytá ramena a kolena pro ženy zde platí dvojnásob – a to nejen kvůli respektu k místním zvyklostem, ale i proto, že se tak vyhnete přílišné pozornosti na ulici.

Kde spát. Nejlepší strategická poloha je poblíž náměstí Batha a modré brány Bab Boujeloud – odsud máte pěšky na dosah celou trasu i restaurace. Zavazadla vám do mediny odveze místní vozík zvaný karosa za pár desítek dirhamů, protože autem se hluboko dovnitř stejně nedostanete. Riády totiž ve Fezu nejsou jen ubytování, ale často i malá památka sama o sobě – tradiční dům s vnitřním dvorem, kde šumí fontána a pokojská vás očekává s konvičkou čaje v ruce. 

Jak nakupovat s čistým svědomím. Fez je hlavním marockým centrem řemesel a nabídka koberců, keramiky, kožených výrobků i kovových lamp je ohromující. Raději si tedy nechte trochu místa v kufru navíc.

Pokud vám záleží na tom, aby peníze z prodeje skončily u skutečných řemeslníků, a ne jen u prostředníků, poohlédněte se po řemeslných družstvech a fair-trade dílnách typu The Anou, kde je odměna pro výrobce garantovaná. 

Co ochutnat. Kromě už zmíněného chlie určitě zkuste čerstvou šebakíji (smažené medové cukroví posypané sezamem, typické hlavně v období Ramadánu), nebo klasickou pastillu – slano-sladký koláč s holubím nebo kuřecím masem, mandlemi a skořicí. Fesané na svou gastronomii nedají dopustit.  Mají pověst gurmánů a berou ji vážně – ne nadarmo se říká, že nejlepší marocká kuchyně pochází právě odsud a z Marrákeše.

Co si odvézt. Fez je proslulý keramikou s modrým dekorem (tzv. fassi blue), kovovými lucernami z náměstí Seffarine a samozřejmě koženými výrobky přímo od zdroje – tedy z koželužen Chouara nebo přilehlých dílen.

Průvodce, nebo bez něj? 

Fezskou medinou samozřejmě můžete projít i sami – čeká vás spousta dobrodružství, pár slepých uliček navíc a možná i chvíle, kdy vás někdo někde trochu ošidí nebo zaplatíte o pár dirhamů víc, než jste museli. I to k roli objevitele patří. Ještě jednu fintu si ale pro objevování města zapamatujte. Na začátku každé uličky bývá tabulka se jménem – čtvercová znamená, že ulice je průchozí, tvar osmiúhelníku prozradí slepou uličku.

O chlup lepší je vyrazit do mediny se zkušenými průvodci. Nezastavujeme se jen u památek, ale chceme, abyste Fez zažili do hloubky. Zajdete s námi na návštěvu k místní rodině, nahlédnete do dílny, kam turista netrefí, ochutnáte něco, co není na jídelním lístku.  Cílem je, abyste neviděli jen fasádu tohohle města, ale skutečně pronikli dovnitř a pochopili, co Fez dělá Fezem. 

Chcete zažít Fez takhle – s někým, kdo zná nejen slepé uličky, ale i lidi za nimi? Mrkněte na aktuální termíny a podrobný program cesty Po stopách karavan a historie  , nebo nám napište a připravíme vám itinerář na míru, ve kterém Fez rozhodně nebude chybět. 🐫