Zavřete oči a představte si…Rok 2027 a na cestách po severním Maroku zastavujeme u malebně zrekonstruované kooperativy pěstující konopí. Okolo se vznáší štiplavá vůně a na dveřích nás vítá cedulka s názvy státních programů, do kterých je kooperativa zapojena.
Na konopné plantáži nám hrdý majitel vysvětlí, jak a kdy se rostliny sbírají a prohlédneme si i malou výrobní linku na přípravu konopného oleje. Nad tajinem krátce zaváháme, jestli to zelené listí, co je v něm nasekané, je skutečně koriandr nebo něco jiného.
A na závěr si nakoupíme – samozřejmě mastičky, oleje a další léčivé konopné přípravky.
Cože? Co vám to tady vyprávím za sci-fi? Legální konopí v zemi, která sice jde cestou modernizace, ve vládě však má navrch sice umírněná, přesto ale celkem konzervativní islámská strana? Je snad možné, že jsem sama právě nadýchala konopného kouře?
Marocká konopná pole jsou pastva – pro oči (pro milovníky zeleně)
Máte zájem o náš e-book?
Objevte osvědčené tipy, díky kterým si získáte srdce Maročanů.
Historie pěstování konopí v oblasti Rif
Proč právě sever Maroka
V horách severního Maroka se konopí pěstuje minimálně od patnáctého století. Nebylo to také nic nezákonného až do poloviny padesátých let, kdy Maroko získalo nezávislost a král Mohamed V. vyhlásil rostlině, jejíhož užívání by se měl každý muslim správně vyvarovat, válku.
Zákaz ovšem není totéž co konec existence, a tak ani konopné plantáže ze severního Maroka nezmizely. Naopak, konopí se zde podle francouzského výzkumníka Pierre-Arnaud Chouvyho pěstuje na ploše 140 000 ha, tedy přibližně jako kdybychom si omamnou plodinou oseli celé Beskydy a Krkonoše. Maroko tak spolu s Afganistánem patří k největším pěstitelům konopí a producentům hašiše na světě.
Ostatně, každý běžný turista se může na vlastní oči přesvědčit, že se zmíněné rostlině v severním Maroku znamenitě daří. Dodnes si velmi dobře vzpomínám na svoji první návštěvu oblíbeného modrého městečka Chefchaouen.
Malebnému městečku Chefchaouen se často přezdívá „modrá perla“
O tom, že se v okolí „modré perly“ nachází konopná plantáže, jsem si přečetla v průvodci. To, že se na jedné takové ocitnu již po zhruba dvaceti minutách chůze od ulic plných suvenýrů, mě ale přeci jen překvapilo.
Stejně jako tradičně oblečené Maročanky, obdělávající políčka jako by šlo brambory. Usmály se na mě, zeptaly se, jak se mám, a než se pustily do další práce, nezapomněly utrousit slovíčko bismillah, aneb ve jménu božím.
Konopné rostliny obvykle dozrávají během července a srpna. Nejběžnější marockou sazenicí je odrůda Beldia, neboli tradice, která se dobře přizpůsobuje tvrdému rífskému klimatu.
Otrhané rostliny se suší a z jejich květů se vytlouká jemný prášek obsahující konopnou pryskyřici. Tlučení probíhá většinou třikrát a přičemž první várka zaručuje největší kvalitu. Do tohoto procesu se zapojují celé rodiny včetně malých dětí. Prášek se pak za použití vysokých teplot dále lisuje do hašišových bloků. Ze 100 kg usušeného konopí se tak získá asi 2 kg čistého hašiše.
Úřady nemají oči?!
Přestože je pěstování konopí trestné (a několik tisíc osob kvůli tomu skutečně sedí ve vězení), v marockém pohoří Rif se tak, alespoň podle údajů OSN, živí až 80 000 rodin.
Nad drobnými pěstiteli však marocké úřady většinou přimhouří oči. Jak si tuto benevolenci vysvětlit?
V oblasti s poměrně chladným podnebím a úhrnem srážek srovnatelným s českými horami se jiným plodinám moc nedaří. Většina pokusů pěstovat zde například ovocné stromy ve finále úspěch nepřinesla a jinou alternativu obživy zatím vláda nebyla schopná nabídnout.
Místní Rífové mají navíc k marocké vládě značně rezervovaný vztah a není náhoda, že většina marockých konfliktů a protestů posledních měla počátek právě zde v Rífu. I to je důvodem, proč vláda nechce zbytečně píchat do vosího hnízda a konopí na rifských svazích mlčky toleruje.
Živit se výrobou hašiše není v Rifu nic neobvyklého
Z celého konopného businessu nicméně zatím profitují především překupníci, kteří hašiš vyváží do Evropy. Samotní pěstitelé už na tom tak báječně nejsou. Běžná rodina za rok vyprodukuje přibližně 40 kg hašiše, ten prodá a vydělá si něco přes 21 000 DH, čili zhruba 53 000 Kč.
Většina místních mladých lidí proto dnes nemá zájem kráčet ve stopách předků a špinit si ruce hašišem. Kromě správného rodinného zázemí jim však často chybí i potřebné vzdělání, a v zemi, kde nezaměstnanost mladistvých dlouhodobě převyšuje dvacet procent, je tak jejich snaha o nalezení jiného povolání často odkázána k nezdaru.
Ale kdo ví, třeba právě to by legalizace mohla změnit a proměnit zatracované konopí ve skutečnou příležitost pro mladé lidi v regionu. Tak mi to ale aspoň líčí kamarád Hamza a optimisticky dodává, že se vláda konečně rozhodla pro Ríf něco udělat. Snad nebude zklamaný…
Většina mladých Rífů dnes touží po lepší budoucnosti než je konopí.
Legalizace konopí v roce 2021 – co se skutečně změnilo
Pokud navrhovaný zákon projde parlamentem, jednotliví malí producenti se budou moci začít sdružovat do pěstitelských kooperativ, což jednak umožní kontrolu využívání plodiny a zároveň jim to usnadní odbyt.
Samozřejmě půjde výhradně o konopí pěstované za medicínským a průmyslovým účelem. Žádný hašiš nebo marihuana čistě pro radost. Ne každý Maročan si také bude moci založit na svém pozemku konopné políčko. Pěstování konopí bude stále dovoleno jen v severomarockém pohoří Rif. Přátelé z Vysokého Atlasu tak budou muset nadále zůstat jen u jablek a ořechů.
S myšlenkou legalizace si Maroko pohrávalo už delší dobu. Proti však byly hned silné dvě lobby. Jednak konzervativní politické strany včetně té vládnoucí Strany práva a rozvoje (Parti de la justice et du développement) a za druhé nelegální trafikanti, kteří si samozřejmě spočítali, o jaké zisky by kvůli legalizaci přišly. Je celkem zajímavé, jak často se dva různé protipóly se zcela odlišnými pohnutkami ocitnou spolu na jedné lodi.
Zlom v postoji marocké vlády přišel nicméně v prosinci 2020, když komise OSN schválila odstranění konopí ze seznamu škodlivých omamných látek a naopak uznala jeho léčebný potenciál. Rozhodování bylo těsné, pro zvedlo ruku 27 účastníků (proti 25) a jedním z nich bylo i Maroko.
Roli určitě sehrál i fakt, že Maroko, jehož HDP do velké míry závisí na příjmech z turismu, bolestně pociťuje následky coronaviru. Pěstování konopí pro medicínské a průmyslové účely je přitom lukrativní business a z příjmů, které nyní tečou do kapes drogové mafie, by tak mohl profitovat i státní rozpočet.
Je hašiš v Maroku legální pro turisty?
Nemyslete si, hašiš a marihuana vyprodukované v Maroku zdaleka nejsou určeny výhradně na vývoz do Evropy. Podle marockého deníku Tel Quel se v Maroku ubalí každý rok více než jedna miliarda jointů, tedy přibližně padesát cigaret na každého dospělého Maročana.
Vztah Maročanů ke kouření hašiše či marihuany cizince mnohdy zaskočí, stupnice neřesti zde má totiž poněkud proházené pořadí než u nás. Zatímco piva by se Maročan kolikrát nenapil a když už, před zbytkem rodiny o tom raději taktně pomlčí, pár šluků marihuany až taková ostuda není.
Zajímavé na tom je, že islám, který naprostá většina Maročanů skutečně aktivně praktikuje, omamné látky zapovídá. Marocké zákony ostatně jakbysmet. Proto marocká otevřenost k marihuaně překvapuje a leckterý výzkumník, zabývající se marockou společností, už si lámal hlavu, čím to je.
Za jedno z možných vysvětleních se považuje množství sufíjských řádů, které v Maroku historicky působí. Súfijci vyznávají mystický přístup k islámu a v rámci meditace, která jim má napomoci přiblížit se Bohu, používají hudbu, tanec a často také právě hašiš.
Mešita uprostřed konopných polí. Jak tohle jde dohromady?😀
A ještě jedna lingvistická zajímavost na závěr. Arabské slovo kif (původně označení pro cítit se dobře), které se dnes v arabštině používá pro marihuanu, případně hašiš, obohatilo i několik evropských slovníků. Nejprve ho přejala angličtina a v šedesátých letech si ho s sebou přivezli domů třeba němečtí hippies, kteří do Maroka s oblibou cestovali za pohodou, sluncem a levným hašišem.
Tak, a teď už můžete začít uzavírat sázky, jak se marocký parlament nakonec rozhodne. Ať už to skončí jakkoliv, se severním Marokem se určitě na dlouho neloučíme. Brzy vám napíšu třeba něco o TOP destinacích v této zajímavé oblasti, které stojí za to návštívit>>
Tereza Huclová
Několik let prožila v Maroku. Zamilovala si tamní přírodu, lidi a jejich humor. Naučila se místní jazyky i připravovat tradiční jídla. Pěšky prošla většinu Vysokého Atlasu a Maroko zná jak své boty.
Je jedním ze zakladatelů CK Zažít Maroko. Připravuje originální zájezdy, na kterých toho zažijete nepopsatelně více než jen památky vyjmenované v cestovních průvodcích.
Láká vás to? Podívejte se na aktuální zájezdy.
Všechny zájezdy podle kategorie
Než dočtete. Víte, že nás můžete sledovat na Facebooku?
Zažít Maroko
Česká CK, se kterou poznáte nefalšované Maroko. Zájezdy skupinové i "na míru", zkušení průvodci a vysoká úroveň služeb.
Setkání tohoto druhu jsou pokladem samy o sobě 💰♥️
Cesty plné příběhům najdete na www.zazitmaroko.cz/zakezdy
.
.
.
.
.
.
.
#pruvodce #maroko🇲🇦 #Marrakech #cestyspribehem #cestovkasdusi
Zajímají Vás další články?
Fez: co vidět, zažít a jak se neztratit v medině
Co vidět ve Fezu? Projděte medinu, koželužny i madrasy, ochutnejte místní kuchyni a poznejte město s lidmi, kteří ho opravdu znají.
Z Marrakéše s láskou – autentické Maroko plné vůní
Prožijte Marrákeš srdcem: příběh, vůně, trhy, riády a tipy na cestování. Přečtěte si autentický zážitek a inspirujte svou cestu s námi
Recept na marocký tažín, který se vždy povede
Stránka obsahuje recept na marocký tažín s kuřecím masem a podrobný postup přípravy krok za krokem včetně ingrediencí v tradičním stylu
Jak cestovat Marokem v době ramadánu
Zajímá vás,jak funguje cestování do Maroka během ramadánu – co očekávat, jak se mění režim dne, služby, atmosféra i bezpečnost.
Tajemství marocké kuchyně aneb cestujte chutně
Představujeme autentické speciality, ingredience a gastronomické zvyky marocké kuchyně a vysvětluje, proč je kulinářský zážitek klíčovou součástí cest do Maroka.
Zemětřesení v Maroku. Všechno, co vás zajímá o aktuální situaci, bezpečnosti a tipy pro cestovatele
Článek z roku 2023 mapuje situaci po zeměstřesení, které Maroko postihlo. Jak je to s počasím a geologickými jevy v Maroku?